Někdo vnímá jako „pravý les“ staré mohutné stromy, jiný hustou mlazinu. Tyto představy ovlivňují i pohled veřejnosti na zásahy v lese potažmo na samotné lesníky. Dnes už lidé nehodnotí les jen podle množství vytěženého dřeva, ale také podle jeho významu pro klima, přírodní rozmanitost a rekreaci.

Lužní lesy mezi Moravou a Dyjí člověk po staletí výrazně přetvářel. Les sloužil nejen jako zdroj dřeva, ale i k pastvě, sběru listí či plodů. Postupně však převládl požadavek pěstovat stromy s rovnými, málo zavětvenými kmeny, a proto se stromy, nejlépe jednoho druhu, začaly pěstovat hustě vedle sebe. 
Více než 200 let se na Soutoku hospodařilo s cílem maximalizovat ekonomický výnos a minimalizovat náklady. Staré porosty byly plošně káceny a na holosečích se vysazovalo velké množství sazenic. Tento systém odpovídal tehdejším potřebám společnosti i dřevozpracujícího průmyslu, dnes však již nestačí. Lesníci i ochranáři stojí nyní před složitým úkolem, jak zajistit potřebnou obnovu stárnoucího lesa, aby nevymizely spolu s mohutnými stromy i další organismy, pro které jsou soutocké lesy dnes tolik ceněné. 

Proto se Agentura ochrany přírody a krajiny ČR s Lesy ČR s.p. dohodly na novém způsobu hospodaření. Nejvýznamnější dubové porosty (v chráněné krajinné oblasti Soutok 700 ha) se nebudou obnovovat holosečně, ale postupně během 60 let. Stromy budou těženy ve čtyřech etapách po 15 letech. Místo rozsáhlých pasek tak vzniknou světlejší a pestřejší lesy. Přednostně se kácí odumírající jasany, zatímco vitální jedinci zůstávají zachováni. Při zásazích jsou ponechávány především biologicky hodnotnější, tedy ekonomicky méně cenné stromy. Z dosavadních zkušeností je patrné, že starší porosty jsou přirozeně řídké a podrůstají javorem babykou. I na to bylo v rámci nastavování hospodaření pamatováno a babyka by měla být v prosvětlovaných porostech odstraňována. Díky tomu dostanou příležitost k obnově i světlomilné druhy dřevin, jako je dub letní. U běžných porostů se zároveň zmenšila maximální plocha holosečí ze 2 na 1 ha a po těžbě zůstává více stromů na dožití.

Změny se týkají i mladších porostů, které je třeba připravit na extrémnější  podmínky silnějšími výchovnými zásahy, aby mohly rozprostřít své koruny a kořeny a získaly stabilitu. 
Na některých místech, například v Lanžhotských pralesích, se nehospodaří vůbec a hlavní roli zde má příroda. Zdejší „mrtvé dřevo“ je ve skutečnosti plné života: slouží jako domov vzácným organismům. 
Přes všechny změny zůstávají lužní lesy jedním z nejohroženějších ekosystémů v Česku. Největším problémem je nedostatek vody způsobený historickými úpravami řek Moravy a Dyje i extrémními výkyvy počasí. Obnova vodního režimu krajiny je proto klíčovou podmínkou pro budoucnost soutockých lesů.

Oficiálním zdrojem informací o CHKO Soutok jsou pouze internetové stránky: AOPK ČR - CHKO Soutok na webové adrese soutok.aopk.gov.cz, facebookový profil www.facebook.com/chkosoutok.oficialni a instagramový účet www.instagram.com/chkosoutok.oficialni, oba označené oficiálním logem CHKO Soutok.